Čtyři krátké zprávičky
Porušení zákona:
Dle platného zákona
je použití byť jen části nějakého díla v rozporu s autorskými právy,
a všechna česká slova jsou uvedena v "encyklopedii",
ve slovnících a knihách, pak tím, že
napíšu jakékoliv slovo, kopíruji vlastně "část
nějakého díla" a měl bych za to být
postižen (alespoň ti, kteří tenhle zákon vyplodili,
už asi "postiženi" jsou, protože jej napsali stejnými
slovy).
Zaznamenání malbou a
Eiffelova věž:
Autorské
právo umožňuje komukoli zaznamenat či vyjádřit
malbou, grafikou, fotografií či filmem autorské dílo
umístěné na veřejném prostranství
(ulici, náměstí, parku apod.). Takto vzniklá
vyobrazení je možno rozmnožovat a šířit i bez
svolení autora původního díla. Toto ustanovení
českého práva nemá protějšek ve všech
zemích, např. ve Francii,
kde je návrh nočního osvětlení Eiffelovy
věže
chráněn autorským právem a je proto zakázáno
bez dovolení šířit noční fotografie
Eiffelovky.
Oslabení autorských
děl:
V
některých zemích (hlavně USA,
částečně také Velká
Británie)
je ochrana autorských děl oslabena tím, že některé
způsoby jejich využití bez svolení autora jsou
označeny jako „rozumné, patřičné“. Sem patří
využití za účelem kritiky, parodie, komentáře,
výuky, výzkumu apod. V Česku podobné ustanovení
neexistuje.
Kritika Autorských práv:
Současná úprava autorských práv je častým terčem kritiky, která je vedena z mnoha pozic. V zásadě lze kritiky rozdělit do dvou základních skupin: první skupina odmítá myšlenku autorských práv vůbec, tvrdí, že ochrana autorských práv nikdy neplnila svůj hlavní společenský účel a pouze funguje jako prostředek obohacování menšiny na úkor umění jako celku. Druhá skupina neodmítá samotný koncept autorského práva, ale domnívá se, že je třeba rozsáhlých změn, aby autorské právo mohlo plnit svůj účel i v dnešní informační společnosti, na Internetu apod. Velmi typickou ukázkou konkrétní námitky v této druhé skupině je délka ochrany autorských práv – majetková autorská práva a s nimi spojené zisky trvají ještě 70 let po smrti autora, což již samozřejmě autorovi samému není k žádnému užitku a vydělávají na tom spíše producentské společnosti, kterým také bývá připisován lobbying za tak dlouhou dobu ochrany.